Batole, které se vzteká, kopáním shazuje botičky a usedavě pláče, když se ho snažíte obout, není žádný ojedinělý případ. Většina dětí projde fází, kdy jakákoliv obuv na nohou představuje nepřítele číslo jedna. Důvodů je několik a málokdy jde o čirý vzdor. Dětská noha se v prvních letech života vyvíjí velmi rychle, je měkká, pružná a citlivá na jakýkoliv tlak. Pokud botička tlačí, klouže, nebo dítěti připadá cizí, dá to najevo jasně a hlasitě. Často ale stačí málo – správně zvolená velikost, měkká podrážka a pár triků, jak obouvání proměnit v běžnou součást dne. Rodiče by měli nejdřív pochopit, co miminko vlastně cítí, než začnou zkoušet desítky párů bot.

Než vyrazíte do obchodu, ujasněte si, jaký typ obuvi vaše dítě vůbec potřebuje. Pro první krůčky venku platí, že bota má být lehká, ohebná a v přední části dostatečně široká, aby prsty mohly volně pracovat. Pokud si nejste jistí, jak vybrat první botičky pro batole, pomůže vám praktický průvodce, který vysvětluje měření nohy, vhodné materiály i to, kdy je správný čas na pevnou podrážku. Špatně zvolená bota totiž nejen bolí, ale může ovlivnit i celkové držení těla a způsob chůze. Dítě, které má v botě málo místa, přirozeně hledá úlevu – vyzouvá se, našlapuje na vnitřní hranu nebo odmítá chodit úplně.

Zavedení pravidelného rituálu kolem obouvání funguje lépe než přemlouvání. Zkuste botičky nechat na očích, ať si je dítě může samo prohlédnout, osahat a vyzkoušet nazouvací jazyk. Před obutím zkontrolujte, zda uvnitř nezůstala ponožka zmačkaná nebo kamínek, který by tlačil. Pomoct může i to, když si boty obouváte společně – dítě napodobuje dospělé a najednou je proces zábavou, ne povinností. Některé děti potřebují delší dobu, než si na pevnou obuv zvyknou, a je normální, že první dny venku prosedí v kočárku. Vyhněte se nucení a trestům, které situaci jen zhorší.

Venkovní obuv by měla odpovídat ročnímu období i povrchu, po kterém se dítě pohybuje. Na jaře a na podzim stačí lehká celoroční bota s membránou, v zimě je potřeba zateplená varianta s pevnějším opatkem. Vždycky platí, že bota má být o několik milimetrů delší než noha, aby prsty měly prostor při chůzi. Když dítě obuv pravidelně nosí a je mu v ní pohodlně, odmítání postupně zmizí. Klíčové je nekupovat boty „do zásoby“ na několik let dopředu a kontrolovat velikost každé dva až tři měsíce.