Panelový byt má jednu zvláštní vlastnost. Na první pohled působí stísněně, ale při podrobnějším pohledu se v něm najdou místa, která nikdo nevyužívá. Nejde o žádné nové stavební úpravy ani drahé vestavby. Jde o prostory, které tam jsou od začátku, jen je většina lidí přehlíží, protože je zakryly nábytkem nebo je prostě ignorují. Přitom stačí málo a byt získá několik kubíků navíc, aniž by se cokoli bouralo.

Prvním takovým místem je mezera mezi horní hranou skříně a stropem. V typickém paneláku jde klidně o třicet až padesát centimetrů, které zůstávají prázdné, protože skříně se kupují v univerzálních výškách. Řešením není nová skříň, ale jednoduchý doplněk. Kdo hledá praktické řešení, může se inspirovat u nástavce na skříň do mezery a zjistit, jak tenhle ztracený pás proměnit v úložný prostor pro sezónní věci, kufry nebo dokumenty. Jde o nenápadnou úpravu, která nezmění ráz místnosti, ale výrazně uvolní přeplněné police.

Druhým opomíjeným prostorem je prostor za dveřmi. V panelácích bývají dveře často v rohu, takže za nimi vzniká úzký pruh, kam se vejde věšák, úzká police nebo držák na žehlicí prkno. Podobně se zapomíná na prostor pod postelí. Pokud postel nemá úložný rám, stačí nízké boxy na kolečkách a vznikne místo pro ložní prádlo i zimní oblečení. Nikdo to nevidí, nikomu to nepřekáží a přesto to funguje.

Třetí možností jsou balkony a lodžie, které v panelácích často slouží jen na sušení prádla. Přitom i úzký balkon pobere skříňku na chemii, zavěšené police nebo vertikální regál. Vejde se tam i koš na tříděný odpad, který jinak zabírá místo v kuchyni. Nejde o velké investice. Jde o to přestat brát půdorys bytu jako daný a začít vnímat i výšku a hloubku, které běžně zůstávají ladem. Právě tam se skrývá prostor, který většina lidí nechává prázdný úplně zbytečně.